Nepomuk – město pod hvězdami

Místa sv. Jana Nepomuckého v rodišti světce

.

O českém Nepomuku

Nepomuk leží v jihozápadní části České republiky, ve vzdálenosti 35 km od Plzně na mezinárodní silnici Plzeň – České Budějovice. Město má v současné době zhruba 3600 obyvatel. Dominantou krajiny je vrch se známým zámkem Zelená Hora (536 m.n.m.), tyčící se nad Nepomukem. Světový věhlas přinesl městu místní rodák sv. Jan Nepomucký (+1393).

Nejstarší písemná zmínka o Nepomuku souvisí se založením nedalekého cisterciáckého kláštera v roce 1144. Již dříve existující osada Nepomuk, původně zvaná Pomuk, se postupně stala trhovou vsí a centrem správy, řemesel a obchodu pro rozlehlou klášterní doménu. Ve 13. století bylo uděleno Nepomuku hrdelní právo. Tradice klade do míst dnešního města dvě starší osady – Přesanice a Pomuk. Vlastní konstituování Nepomuka jakožto osídlení městského typu souvisí pravděpodobně se vznikem a rozvojem stříbrných dolů a rýžováním zlata, jehož pozůstatky jsou ve zdejší krajině dodnes patrné.

V okolí hlavního náměstí se nachází síť středověkých štol a podzemních chodeb. Původní trhová ves obdržela nejpozději roku 1413 městská práva, jako město byla označována ovšem již ve 14. století. V roce 1420 došlo k vypálení kláštera husity a jeho majetek přešel do rukou Švamberků a posléze Šternberků. Díky vrchnosti i samotným panovníkům získalo město rozsáhlé právo várečné i právo konání dvou několikadenních výročních trhů. Největší rozvoj města je spjat s obdobím baroka, kdy byl Nepomuk význačným poutním místem. Roku 1730 určil císař Karel VI., aby Nepomuk, zvaný někdy městem a jindy městečkem, měl již nastálo titul města. Od poloviny 19. století byl Nepomuk téměř sto let sídlem okresního soudu.

Dnes se Nepomuk skládá ze starého města, vilových čtvrtí, které jej obklopují, ze sídliště Na Vinici a původně samostatných osad Dvorec a Železná Huť, kde je umístěna i železniční stanice. Ve městě je veškerá základní občanská vybavenost. Území správního obvodu zahrnuje 26 obcí, v nichž žije zhruba 11 000 obyvatel.

V Nepomuku jsou celkem čtyři muzea, dva hotely, minipivovar s lázněmi, prochází tudy několik turistických a cykloturistických tras. Díky bohaté historii, malebné okolní přírodě, množství památek a pestrému kulturnímu životu patří Nepomuk mezi atraktivní, a přitom davy návštěvníků nezahlcené, turistické cíle. 

O sv. Janu Nepomuckém

Sv. Jan Nepomucký, před svatořečením Jan z Pomuku, se narodil kolem roku 1340 v Nepomuku (tehdejším Pomuku) coby syn místního rychtáře, a to patrně v místech, kde dnes stojí barokní kostel sv. Jana Nepomuckého. Roku 1389 byl Jan Nepomucký jmenován generálním vikářem a ocitl se přímo v centru mocenského boje mezi církví a králem; v jedné z mnoha rozepří mezi Václavem IV. a  arcibiskupem Janem z Jenštejna skončil Jan z Pomuku a tři další Jenštejnovi úředníci na mučidlech. Jan utrpení nepřežil. Jeho mrtvé tělo shodili z Karlova mostu do Vltavy (20. 3. 1393 po 9. hodině večerní). Tělo vyplavené na břeh se stalo předmětem uctívání, arcibiskup prohlásil Jana z Pomuku mučedníkem. Před rokem 1416 bylo Janovo tělo pohřbeno v pražské katedrále sv. Víta.

Roku 1719 byl komisionálně otevřen Janův hrob a v lebce byl nalezen organický zbytek hmoty, který byl považován za zázračně uchovaný jazyk. Již v roce 1721 byl Jan Nepomucký blahořečen a roku 1729 svatořečen.

K atributům tohoto světce nejčastěji patří kanovnické roucho, pět hvězd kolem hlavy, krucifix, palma, kniha či prst na ústech. Je uctíván jako ochránce zpovědního tajemství, stal se patronem kněží, zpovědníků, mlynářů, vorařů, ledařů i poutníků, ochráncem mostů, je vzýván při povodních a při pomluvách; je jedním ze zemských patronů Čech, Bavorska, patronem Habsburského domu i španělského loďstva.

Život světce a město Nepomuk

Kolem roku 1340 se v Nepomuku narodil manželům Velflínovým syn, který byl pokřtěn v kostele sv. Jakuba v Nepomuku a obdržel jméno Jan. Otec Velflín byl v Nepomuku (tehdy Pomuku) rychtářem – zemřel před rokem 1372. Traduje se, že byl původem německé národnosti a na Nepomucko přišel v rámci kolonizace kraje cisterciáckými mnichy. Uvádí se, že matka snad pocházela ze staročeského nepomuckého rodu Hasilů, neboť světcův rodný domek na místě dnešního kostela dlouho nesl pomístní název „U Hasilů“. Pravděpodobně se však jedná o omyl vzniklý nalezením podpisu „Johánek Hasil Nepomucký“ v Žatci, kde pozdější světec absolvoval část svých studijních let. Uvedený podpis byl napsán latinkou, která se v Nepomukově době nepoužívala.

Nejstarší zprávy o rodném domku máme z roku 1716, kdy osmdesátiletý Pavel Očenášek z Nepomuku při výslechu, konaném v rámci přípravy Janova blahořečení, vypověděl, že před rokem 1640 stával na místě kostela v Nepomuku dům, v němž se – dle pověsti – narodil budoucí sv. Jan Nepomucký. Sedmdesátiletý Martin Havlíček vyprávěl, že posledními nájemci toho domu byli hrnčíř Jan Jelínek a pekař, jehož jméno neudal, kteří nemohli v tom domě „pokojně bydlet a neměli požehnání božího“. V předsíni domu měl být spatřován na zdi obraz Ukřižovaného Krista a pod ním obraz Panny Marie a Jana, miláčka Páně. Pod nimi byla prý postava klečícího kanovníka a tímto byl prý sám sv. Jan Nepomucký. Manželka hrnčířova obraz údajně několikrát zabílila, ale malta z obrazu Kristova vždy opadala. Dům byl později zbořen, ale zeď s obrazem zůstala neporušena. Před tímto obrazem se zastavovala procesí a lid se často modlil. Jak uvádí dr. Stejskal, starý dům byl patrně původně domem klášterním, zdobeným freskami (proto malta i vápno opadávaly), snad i rychtou.

Stará pověst praví, že Janova matka nemohla dlouho otěhotnět; stalo se tak až po modlitbách k Panně Marii Zelenohorské. Po narození syna se měla nad domem objevovat neobyčejná záře zvěstující, že narozené dítě se ve světě proslaví či bude jinak nadáno výjimečnými schopnostmi. Jako dítě Jan vážně onemocněl a i tehdy měla pomoci Zelenohorská madona k jeho zázračnému uzdravení. První vzdělání dostal Jan ve škole zřízené kolem roku 1344 při kostele sv. Jakuba a v nedalekém cisterciáckém klášteře se dítku dostalo dalšího vzdělávání. Následně, již jako mládenec, studoval Jan na Karlově univerzitě v Praze teologii a filozofii a v letech 1383–1387 práva v italské Padově.

Před stavbou prvního kostela, který ještě musel být zasvěcen sv. Janu Křtiteli (Jan nebyl svatořečen), vlastnil rodný světcův dům hrabě František Matyáš ze Šternberka. Toho místní děkan Kašpar Draškovius přivedl na myšlenku vystavět v Nepomuku kostel k Janově cti. Hrabě odkoupil také dva sousední domy, Krasmana Šlechty a Jana Nikodéma, a roku 1639 započal se stavbou prvního kostela. Stavba se velmi protáhla, a když donátor navíc zemřel v roce 1648 po zásahu švédskou kulí na Hradčanech, dokončila stavbu jeho manželka, Ludmila Kavková z Říčan. Kostel byl vysvěcen roku 1660 a kolem něho byl zřízen také hřbitov. Teprve po dostavění kostela byla zbourána i zeď se zázračnou malbou, aby mohl být hřbitov používán. Po požáru v roce 1686 byl kostel obnoven Václavem Vojtěchem ze Šternberka; současná podoba chrámu je z let 1734–1737.

Při budování kanalizace byly v únoru 2020 nalezeny zbytky dvou zdí. První zeď, blíže k silnici, je široká 50 cm a nepochybně je zbytkem ohradní zdi kostela, neboť je přesně souběžná s průčelím současného kostela a její podoba je zachycena na staré kresbě z poloviny 19. století. Druhá, něco málo přes metr široká, by mohla být zbytkem zdi domnělého rodného domku. Tuto hypotézu by musel potvrdit podrobnější průzkum.

Svatojánské muzeum v Nepomuku

Muzeum sv. Jana Nepomuckého se může pochlubit zajímavou sbírkou uměleckých děl a devocionálií z období 18. – 20. století, dokládajících rozmanitost a bohatost svatojánského odkazu. Kult výrazně ovlivnil české výtvarné umění i místní krajinný ráz a rozmanité projevy uměleckého znázorňování vypovídají o náboženské úctě, která byla světci po staletí vzdávána a je živá dodnes. Součástí expozice je rovněž odkaz významného českého skladatele Jakuba Jana Ryby (1765-1815), autora České mše vánoční, který v Nepomuku prožil své dětství a mládí.

Expozice, nacházející se v přízemních prostorách nepomuckého arciděkanství (Přesanické náměstí 1), navazuje na odkaz někdejšího nepomuckého arciděkana P. Jana Strnada, jenž zde roku 1930 založil muzeum, které bylo přístupné až do roku 1950, kdy bylo komunistickým režimem zrušeno. Obnoveno bylo v roce 2015. Arciděkanství je výraznou barokní stavbou s vysokou mansardovou střechou. Nepomucká fara je, v souvislosti s výběrem papežského desátku, bezpečně doložena roku 1369. Je ovšem pravděpodobné, že vznikla brzy po dostavbě kostela sv. Jakuba, tedy snad již ve 12. století. V roce 1620 byla povýšena na děkanství. Při velkém požáru roku 1746 byla budova vážně poškozena. Plány na obnovu vypracoval téhož roku Kilián Ignác Dientzenhofer. V roce 1929, při příležitosti svatojánského jubilea, došlo k povýšení na arciděkanství.

V roce 2019 vznikla na základě údajů z měření světcovy lebky tzv. skutečná podoba sv. Jana Nepomuckého ve formě bronzové busty, která je vystavena v tomto muzeu.

Odkaz světce v České republice a ve světě

Světec je symbolem celé epochy českých dějin a jeho sochy jsou nesmazatelnou součástí české krajiny, mnohdy je označován za nejznámějšího Čecha. V Evropě se nachází přes třicet tisíc jeho zpodobení, ve světě je jich pak zhruba šedesát šest tisíc, vznikajících postupně od doby nastupujícího baroka. Svým životem a smrtí vytvořil světec morální a spirituální odkaz, jenž se záhy rozšířil – zejména zásluhou jezuitského řádu – po celém světě. Stovky jemu zasvěcených kostelů a kaplí a tisíce jeho soch nacházíme nejen ve střední Evropě, ale i v Itálii, Španělsku, Portugalsku a také v zámoří – v Severní a Jižní Americe, Africe či v Asii – zde například na Filipínách a v jižní části Indie.

Nepomuk má díky tomuto světci celkem devět partnerských měst; nejvzdálenější se nachází v Brazílii – jedná se o město nazvané přímo světcovým jménem: São João Nepomuceno. Ve Spojených státech amerických se nachází přes třicet kostelů sv. Jana Nepomuckého, v St. Louis vznikl i první československý kostel v Americe, který byl již v roce 1854 zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Současný kostel světce v tomto městě je z let 1873-1897. V New Yorku je jeden z kostelů přímo v srdci velkoměsta, na Manhattanu podél 1. Avenue.

Hrob sv. Jana Nepomuckého, který je předmětem úcty a zároveň největším kusem stříbra v České republice, se nachází v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v areálu Pražského hradu v Praze – hlavním městě České republiky. Velmi uctívanou sochou v tomto městě je socha světce na Karlově mostě (1683), v jejíž blízkosti je označeno svatojánským křížem a mřížkou místo, z kterého bylo tělo mučedníka shozeno do řeky Vltavy. Patrně nejkrásnějším kostelem světce na světě je kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou z roku 1722 (jihovýchodní část České republiky), označovaný za hvězdu mezi hvězdami. Tento vrcholný barokní výtvor geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho – Aichla byl roku 1994 zařazen na Seznam světových kulturních a přírodních památek Unesco.

Živé svatojánské tradice v České republice

Hlavními událostmi v Nepomuku jsou každoroční jarní březnová pouť (na výročí světcova umučení) a květnová pouť (konaná vždy o nejbližším víkendu k 16. květnu – svátku sv. Jana Nepomuckého). Březnová pouť probíhá čistě v církevním duchu, květnová pouť je nejvýznamnější a nejnavštěvovanější nepomuckou událostí v rámci celého roku. Součástí pouti je slavnostní mše svatá, tradiční pouťové atrakce a další akce, jež vytvářejí živý festival upoutávající velké i malé návštěvníky. Tradice poutí přetrvává od dob baroka. Významnou duchovní událostí je rovněž pouť, konaná vždy v polovině srpna na zámku Zelená Hora ke cti Panny Marie Zelenohorské. O živý odkaz a propagaci světce v Nepomuku i mimo něj pečuje kromě města samotného také spolek Matice sv. Jana Nepomuckého. Významné jsou zejména zahraniční poutní cesty a koncertní turné k poctě světce, spolupráce při mapování světcovy historie, tvorba a distribuce svatojánských uměleckých předmětů včetně těch, jež obsahují kapsle naplněné prstí z okolí nepomuckého kostela (byly již věnovány do Brazílie či Spojených států amerických).

V informačním centru či ve Svatojánském muzeu lze koupit mezi množstvím upomínkových předmětů například i Svatojánský elixír z eukalyptového extraktu, Svatojánské koření, uklidňující Svatojánský čaj, Svatojánské mýdlo ve tvaru hvězd či pšeničné pivo sv. Jana Nepomuckého.

Celosvětově nejsledovanější událostí ve vztahu k tomu světci jsou Svatojánské slavnosti Navalis v Praze, které se každoročně konají 15. května, v předvečer světcova svátku. Historicky byly s touto událostí spojovány společenské milníky našich dějin, například položení základního kamene Národního divadla v Praze. Lidová krojová pouť ke sv. Janu Nepomuckému ve Žďáru nad Sázavou se každoročně koná 28. září, na svátek českého patrona, sv. Václava.

Významné události se chystají na 300. výročí svatořečení světce, které se uskuteční v roce 2029. Připraven bude například koncert České filharmonie na hladině řeky Vltavy v Praze.

Svatojánská místa v Nepomuku a v blízkém okolí

Rodný domek světce

Zbytky zdí v blízkosti kostela sv. Jana Nepomuckého, odkryté v roce 2020, z nichž zadní by mohla být zbytkem původního rodného domku světce a přední je zdí bývalého hřbitova kolem kostela. V těchto místech se zastavovala procesí, než se začalo se stavbou chrámu.

Kolébka světce

Centrální oltář sv. Kříže z konce 19. století v kostele sv. Jana Nepomuckého, který je dle tradice označován za „Kolébku sv. Jana Nepomuckého“. Ve farní kronice se dočteme, že tento oltář papež Lev XIII. dle listiny z 25. prosince 1878 prohlásil za oltář privilegovaný.

Kostel sv. Jakuba

Gotický kostel sv. Jakuba existoval zásluhou mnichů cisterciáků snad již od 12. století a je proto pravděpodobné, že v něm byl pozdější světec pokřtěn. Na přelomu 13. a 14. století byl kostel přestavěn ve slohu burgundské gotiky. Tehdy vznikl dnešní presbytář, na nějž navazovala starší románská obdélná loď. V téže době (cca 1360-70) byla původní románská loď zbourána a na jejím místě postaveno současné bazilikální trojlodí. Zvonice je z let 1780-82.

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel na tomto místě ve svých předchozích podobách byl prvním kostelem na světě, v němž  lid uctíval Jana Nepomuckého coby světce – dávno předtím, než tak mohlo být učiněno oficiální cestou po blahořečení a svatořečení nepomuckého mučedníka. Architektem současné stavby je Kilián Ignác Dientzenhofer. Jednou z památek na dobu před svatořečením je dodnes v hlavním průčelí socha jmenovce sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana Křtitele, kterému byl předtím kostel oficiálně zasvěcen.

Svatojánské muzeum Nepomuk

Muzeum prezentuje předměty svatojánského kultu převážně z 18. – 20. století. Součástí muzea je také malá umělecká galerie, konferenční místnost a hudební sál v 1. patře. V tomto historickém sále se každoročně koná několik tematických koncertů i přednášek.

Nejstarší socha na území města

Výklenková kaple kolem sochy u Špitálského rybníka byla vystavěna v roce 1879, socha světce je však barokní, z roku 1723, tedy ještě z období před svatořečením. Kvalitně provedená práce zpodobující světce v tradičním ikonografickém pojetí vznikla zásluhou tehdejšího majitele Zelené Hory, Františka Leopolda hraběte ze Šternberka.

Socha na balkoně bývalé radnice

Původní radnice existovala v této budově již v 16. století, dnes se v budově nachází informační centrum a městské muzeum. Současný klasicistní štít má ve svém středu niku s polychromovanou pískovcovou sochou sv. Jana Nepomuckého s letopočtem 1808. Zajímavostí je, že socha má zavřené oči a její různobarevné osvětlení se využívá ve významných dnech.

Socha na kruhovém objezdu

Nečekaný objev byl učiněn uprostřed letních prázdnin 2019 ve Lnářích. V prostoru zrušeného řeholního hřbitova byla v zemi zcela náhodou objevena socha sv. Jana Nepomuckého, litinový výrobek zhotovený v roce 1913 v arcibiskupských železárnách v Rožmitálu pod Třemšínem. Socha byla v rámci 300. výročí blahořečení světce (2021) zrestaurována a umístěna na kruhový objezd v Nepomuku.

Socha u studánky při cestě na Zelenou Horu

Socha je dle pověsti dílem Václava Popa, dávného předka rodiny Knárů, která po staletí vlastní sousední hostinec. Jedná se o výtvarně nejpozoruhodnější z místních svatojánských plastik s dramatickým výrazem v obličeji. Zároveň jde o památku na vrcholné období barokního svatojánského kultu (1748). Studánka, nad níž je socha vztyčena, představuje symbolicky vodní živel a zároveň se o ní tvrdí, že ani v největším suchu nevyschne.

Socha na hlavním náměstí

Je s podivem, že sochy sv. Jana se nejdůležitější nepomucké prostranství dočkalo až v roce 1993, k šestistému výročí světcova úmrtí. Socha byla zhotovena ak. sochařem Š. Kotrbou a ak. sochařem M. Váchou. Sochu posvětil českobudějovický biskup Antonín Liška. Masivní socha v nadživotní velikosti je pootočena směrem k místu Janova narození, k dnešnímu baroknímu kostelu.

 „Lípa sv. Jana“ v Zeleném Dole

Dle legendy stávala v Zeleném Dole stará „Lípa sv. Jana“. Měla být zasazena zbožnou děvečkou v den světcova narození, kdy zapíchnutý proutek u potoka zapustil kořeny. Žena se měla díky úctě k pozdějšímu světci dožít krásného stáří, celých sta let. Přežila Jana i zpustošení nepomuckého kláštera a dočkala se i toho, že do Nepomuka se počínali trousit poutníci uctívající mučedníka.

Životopisné obrazy v kostele SJN

Na nárožích ve střední části interiéru kostela sv. Jana Nepomuckého jsou umístěné čtyři barokní deskové obrazy s výjevy ze života sv. Jana Nepomuckého – světcovo narození, zpověď královny, mučení a shození světcova těla z Karlova mostu do Vltavy.

Obraz s legendou o narození sv. Jana ve Svatojánském muzeu

Obraz z 18. století znázorňuje rodiče světce modlící se k Panně Marii Zelenohorské. Na plátně najdeme rovněž Zelenou horu, klášter, ozářený rodný domek s Nepomukem i samotného světce. Andílek nese ke světci stuhu s latinským nápisem „Hle, tvá matka“.

Klášter – místo světcova vzdělávání

Na místě dnešní vsi bylo kolem roku 1144 založeno cisterciácké opatství, osazené mnichy z německého Ebrachu. Klášter se prostřednictvím těžby zlata a stříbra stal ve 13. a 14. století jedním z nejbohatších v zemi. Díky kolonizaci zdejšího kraje mu nakonec patřilo přes sto vsí a tři městečka. Klášter byl vypálen husity roku 1420.

Zelená Hora – kult Madony Zelenohorské a sv. Vojtěcha

Na místě památného kamene, ze kterého měl sv. Vojtěch požehnat zemi trpící suchem, byl vystavěn původně gotický kostel. Současná barokní stavba je z roku 1688. Vstupní portál kostela se až nápadně podobá vstupnímu portálu kostela sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku. Originál zázračné sochy Panny Marie Zelenohorské najdeme dnes v kostele sv. Jeronýma při františkánském klášteře ve Vídni (Rakousko), moderní dotýkaná kopie z dílny Václava Česáka je zasazena do oltáře z roku 2017 od stejného autora.

Svatojánské památky v širším regionu

V regionu se nachází např. barokní kostel sv. Jana Nepomuckého v Nových Mitrovicích, kaple SJN v obcích Budislavice, Maňovice, Kovčín, Nehodív a Vlčice. Desítky soch sv. Jana Nepomuckého jsou roztroušeny v okolních obcích, např.ve Vrčeni, Srbech, Třebčicích, Neurazech, Životicích, Oselcích, Dožicích, Žinkovech, Kasejovicích, Lnářích, Prádle, Nových Mitrovicích, Spáleném Poříčí, Blovicích či v Těnovicích.

.

© Nepomuk 2024

Vydalo Město Nepomuk